Německé Velikonoce

Co jsou velikonoce?
Jsou popsány různé původy velikonoc. V dnešní době jsou velikonoce jako vzkříšení Ježíše hlavním svátkem pro všechny křesťany a zároveň v nich můžeme vidět nejstarší křesťanské svátky. Proto se o velikonocích říká, že smrt není koncem, ale je třeba v ní vidět nový začátek života. Velikonocemi nekončí jen půst, ale i tmavá a studená část roku. Dny se opět prodlužují, vzduch je příjemně vlahý - přichází jaro! Velikonoce stojí přede dveřmi. Pro většinu Němců jsou spojeny s prodlouženým víkendem nebo dokonce s prázdninami, hledáním velikonočních vajíček a setkáváním se s rodinou. Ale odkud se tyto svátky vlastně vzaly a co se skrývá za tradicemi, které se každoročně slaví?
 

Velikonoce v Krušných horách
O velikonocích leží v Krušných horách většinou ještě sníh. Také ve stinných místech nížin lze nalézt místa, kde se nachází zbytky sněhu. I přesto můžete již od rána slyšet štěbetání ptáků - kosů, drozdů, pěnkav a špačků. Potoky bublají a se šploucháním odvádí vodu z hor do údolí. Na slunečných místech začínají růst sněženky a krokusy. Příroda se pomalu probouzí zpět k životu. Jaro teď přichází i do Krušných hor. Pokoje jsou ozdobeny čerstvými březovými větvemi, na kterých jsou zavěšeny malá dřevěná velikonoční vajíčka nebo obarvená slepičí vejce. V Krušných horách je velmi rozšířena tradice vystavování andělíčků, horníků a dýmajících fi gurek rozličných tvarů. Svěcení pokrmů - vajíček a masa - jim dle středověkých pověr dodává speciální sílu. K oslavě velikonoc patří i speciální pokrmy. Jedná se o králičí, jehněčí, kůzlečí, ale také drůbež. S nástupem křesťanství a jeho půstu získaly speciální význam i vejce, které přinesly změnu do monotónního bezmasého jídelníčku. První pokrmy vařené z vajec byly pravděpodobně připravovány mnichy. Jinak měla vajíčka ve středověké kuchyni poněkud podřadnou roli.

Význam svátků
Velikonoční týden (Karwoche) – týden před velikonocemi se nazývá velikonoční/pašijový týden, je to jádro celého pašijového velikonočního času a zároveň tedy se jedná o nejdůležitější týden křesťanského roku. Slovem “kar” se rozumí smutek nebo žal, který ovlivňuje toto období. Pašijový týden začíná Květnou nedělí, dnem, kdy Ježíš přišel do Jeruzaléma. Dle Nového zákona mu křesťané rozprostřeli na ulici oblečení a palmové větve a v průběhu mše svaté byly palmové listy svěceny. Jelikož v Německu žádné palmy nejsou, používají se místní zelené větve.
Zelený čtvrtek připomíná den poslední večeře, kterou měl Ježíš se svými stoupenci den před svým ukřižováním. Jeho významem je rozloučení Ježíše a prosby o odpuštění vin. Původ tohoto označení nebyl nikdy přesně vysvětlen.
Velký pátek, tzv. smutný pátek je tichým svátkem, neboť se jedná o den úmrtí Ježíše Krista. Je to největší křesťanský svátek. V mnoha katolických oblastech se v této době konají modlitby Křížové cesty nebo procesí.
Bílá sobota je dnem bdění u božího hrobu. Tento den se nekonají žádné bohoslužby. Je symbolem toho, že přese všechno život pokračuje. Kristus se v noci na neděli vrátil zpět a od Velikonočního pondělí se slaví jeho zmrtvýchvstání. S tímto souvisí také velikonoční ohně. V Německu je Bílá sobota především dnem příprav na velikonoční svátky.

Velikonoční svátky
Boží hod velikonoční je dnem radosti ze vzkříšení Ježíše. Při bohoslužbě je zmrtvýchvstání Ježíše symbolizováno světlem. Také se opět rozeznívají zvony, které během velikonočního týdne utichly. V Německu se slaví především v kruhu rodiny. K velikonoční snídani jsou podávána obarvená uvařená vajíčka, samozřejmostí jsou také další pokrmy jako “Hefezop” (cop z kynutého těsta) a velikonoční chléb. Krom toho se provozují různé velikonoční tradice, jako například
hledání velikonočních vajíček.
Velikonoční pondělí je posledním dnem Velikonočního týdne. Také je to dnem, který je zaměřený na rodinu. Velikonoční pondělí je dnem, kdy se rodiny věnují svým tradicím.