Vánoční ozdoby

Kdo nezná –dýmající panáčky- Räuchermann, andílky a horníky, vyřezávané oblouky a pyramidy z Krušných hor? V průběhu staletí se nutnost proměnila ve ctnost horníků a z tohoto krušnohorského umění vzniklo umění známé po celém světe.
Jedním ze starých krušnohorských zvyků je takzvané "Raachermannel'n wecken" (Buzení Räuchermanů). Před 1.adventním dnem jde celá rodina společně na půdu a budí Räuchermany, louskáčky, horníky a anděly. Pak zpívají krušnohorské koledy, zdobí jednotlivé pokoje a zapalují první kadidlo.

Vánoční symboly typické pro region
 

Louskáček
Ke každému vánočnímu svátku patří pestře ozdobené talíře s koláčky, pomeranči a ořechy. Ořechy mají symbolizovat vznik života, vše nové  a neznámé. K rozlousknutí tvrdé ořechové skořápka, jsou již dlouhou dobu vyráběny krásné dřevěné figurky louskáčků. Za použití technologie páky  je ořech v „ústech“ louskáčku rozlousknut. Nejznámější krušnohorský louskáček vznikl již kolem roku 1870 v malé dílně Wilhelma Friedricha Füchtnera v Seiffena. Typický je  vznešený výraz obličeje,který znázorňuje tehdejší vrchnost, například krále, vojáky, ale také lesníky a horníky. Výroba louskáčku se sestává z více jak 100 kroků, neboť každý je vyroben z mnoha jednotlivých částí, které jsou vyráběny převážně z bukového nebo smrkového dřeva.
 

Otočné pyramidy
První pyramidy byly postaveny v různých regionech Německa již v 16.století. V 19.století vytvořily v Krušných horách otočné pyramidy, které se staly typickými pro tuto oblast a dnes jdou již známé po celém světě.
Vánoční pyramidy jsou slavnostně osvětlené a pomalu se otáčí díky stoupajícímu tepluze svíček, které pohání lopatkové kolo. Každé patro je překrásně vyřezáváno nebo osazeno figurami. Před průmyslovou výrobu pyramid, na počátku 20. Století, byla vytvořena řada unikátních kousků, sestávajících se z mnoha jednotlivých částí, které o adventu nádherně září. V současné době existuje nespočet konstrukčních forem a variant, včetně až sedmipodlažní pyramidy.V Seiffenském Muzeu hraček je vystaveno mnoho malých exemplářů vhodných do každé domácnosti.
 

Anděl a horník
K nejznámějším symbolům krušnohorských vánoc patří  postava anděla a horníka nesoucího světlo. Středem života každého horníka bylo světlo – bylo symbolem radosti, štěstí a života. V zimních měsících, kdy noci byly dlouhé a dny krátké, bylo pro horníky velmi výjimečné, když zahlédli sluneční paprsky.  Pouze díky kahanu měli světlo ve tmě a to je doprovázelo při každém namáhavém kroku v dole. Pátrání po světle se odráželo i ve vánočních krušnohorských tradicích. Ještě dnes jsou ve všech místnostech  horníci a andělé v různých tvarech a barvách.
Během 17.století došlo k rozšíření postaviček horníků  z cínů jako stojánků na oltářní svíce v kostelech, později k nim přibyli i vyřezávaní a soustružení horníci, kolem roku 1830 vznikl i anděl světla . Pravděpodobně byl ochránce a patron horníků. Jako připomínka naší hornické tradice jsou obě tyto postavy o vánocích vystavovány vedle sebe.
 

Ozdobné oblouky
Také ozdobné oblouky jsou pevná součást tradičních vánočních ozdob v Krušných horách. Pojmenování souvisí s tvarem, oblouků-který připomínal architekturu gotických staveb.
Symbolika tvaru osvětlených oblouků připomíná vstup do štoly (vchod do dolu), mimo jiného představuje i nebeskou  klenbu se sluncem, měsícem a hvězdami.
Ozdobný oblouk osázený světly je zhmotněním hornické touhy po denním světle, dále bývá ozdoben mnoha motivy z hornictví, ale také z jiných typických oblastí lidského života dřívějších dob. Jedním z nejčastěji používaných motivů je motiv znázorňující tři hlavní zdroje obživy v Krušných horách 18./19.století: dva horníci, řezbář a paličkářka.
První světelný oblouk ukovaný ze železa byl vyroben roku 1726 v krušnohorském Johanngeorgenstadt kovářem Johannem Tellerem. Dnešní celosvětově rozšířené ozdobné oblouky ze dřeva se těší 20. Století stále větší oblibě a vánoční okna bez nich jsou již naprosto nemyslitelná.
 

Dýmající panáček -Räuchermann & kadidla
Der kadidla patří již po staletí ke krušnohorským vánocům. Ručně tvarovaná kadidla jsou vyráběna z dřevěného uhlí, bukové a santalové dřevěné mouky, pojidel a přírodních vonných látek jako jsou bylinky, květy, koření nebo éterické oleje a jedné či více tajných složek. 
S příchodem kouření dýmek v 19. Století se zrodila i tradice dýmajících panáčků - Räuchermanů, kteří dnes o vánocích zdobí domovy a šíří vůni v mnoha provedeních.   Základní myšlenkou je výroba dýmající figurky bez použití svíček, přičemž nejčastějšími tvary jsou místní zaměstnání, sněhuláci a vánoční muž.