Velikonoční tradice a symboly

Většina lidí má velikonoce spojeny s velikonočními zajíčky, velikonočními vajíčky a beránky. Ale víte také, jaký význam tyto symboly a tradice mají?
 

Symboly

Velikonoční zajíc
Velikonoční zajíček je významnou fi gurkou tohoto týdne. Jako ten, kdo přináší a schovává vajíčka, se objevil až v 17. století. V 19. století se začal objevovat nejen jako postava obrázkových knih, ale také ho objevil čokoládový a hračkářský průmysl, který z něj vytvořil symbolickou velikonoční postavu. Zajíc symbolizuje plodnost, proto je tak vhodné jeho spojení s jarními svátky. Na jaře jej čekalo hledání potravy a uchyloval se do blízkosti zahrad a lidských příbytků. Z toho důvodu byl také poblíž, když rodiče schovávali v zahradě vajíčka. Spojitost mezi zajícem a vejci byla tedy objasněna. Zajíc je také vhodnější ke schovávání velikonočních vajíček než slepice, neboť je hbitější a obratnější. A navíc dětí ví, že žádná slepice nesnáší obarvená vejce. Ukrývání vajíček je tedy objasněno a zároveň je vysvětlena role velikonočního zajíčka.

Velikonoční vejce
Vejce symbolizuje nový život nebo znovuzrození. Z vejce se vyklube kuře, tedy z neživého objektu vznikne nový život. Velikonoční vejce je bezesporu nejznámějším symbolem velikonoc. Bývá malované nebo zdobené rozličnými materiály. Odkud však tento zvyk pochází? Vše souvisí se 40 denním postním obdobím, které končí Bílou sobotou. V této době byla zakázána vajíčka a maso a všechny mléčné produkty. Ovšem v této době slepice pilně snášejí a vyvstával problém, co se všemi vejci. Díky uvaření se stala trvanlivější. Aby byla snadno rozlišitelná čerstvá a uvařená vejce, byla z počátku ta uvařená malována na červeno. Postupem času se začaly používat i další barvy a vajíčka byla zdobena různými způsoby. Tradici velikonočních vajíček můžeme vystopovat do doby 5 000 let před Kristem. Obvykle je hledání velikonočních vajec pro děti tím nejdůležitějším z celých velikonoc.
 

Velikonoční svíce
Velikonoční svíce symbolizuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista a jeho vítězství nad smrtí. Velikonoční svíce je spojením řeckých, židovských, římských a křesťanských tradic světla. Světlo tu znázorňuje život. Svůj význam má velikonoční svíce během liturgie (křesťanský rituál), kdy je rozsvícena na začátku obřadu a přinesena do tmavého kostela. Slavnostně ozdobená velikonoční svíce se umístí do velikonočního svícnu a od ní si může připálit svoji velikonoční svíci každý zúčastněný. Tento rituál je vyjádřením toho, že Ježíš je původcem života a přinesl světlo do tmy. Tento význam umocnilo i ponořování velikonoční svíce do vody během jejího žehnání a zapálení křestních svíček od svíce velikonoční. Motivy na velikonoční svíci jsou většinou kříž, strom, jehně, holubice, sluneční paprsek nebo voda. Dále bývá na velikonoční svíci zobrazen kříž s pěti voskovými hřeby, které souvisí s Ježíšem. V horní části kříže je první písmeno řecké abecedy „alfa“ a dole se nachází poslední písmeno řecké abecedy „omega“. Bílá barva svíce symbolizuje naději a nový život. Velikonoční svíce hoří pouze během 50 denního období od velikonoc do letnic (svatodušní svátky), od ní se zapalují svíce používané u křtů a zádušních mší.

Velikonoční beránek
Velikonoční beránek je vyjádřením čistoty a nevinnosti a je znamením života. V dřívějších dobách byl pro křesťany prvním pokrmem na den vzkříšení. Tato tradice vychází s oslavy židovského svátku Pesah (jeden z nejdůležitějších židovských svátků). Jehně bylo zabito jako poděkování Bohu. Dnes v Německu na velikonočních jídelních lístcích nalezneme vedle velikonočních vajec, velikonočního copu, velikonoční drůbeže také velikonočního beránka. Velikonoční beránek se připravuje z třeného těsta a peče ve speciální formě a tvoří významný velikonoční pokrm.

Velikonoční tradice

Malování a zdobení velikonočních vajíček
Zvyk, malovat či zdobit vejce, nijak nesouvisí s křesťanskými tradicemi. Vejce se barvila dlouho před zavedením křesťanských velikonočních svátků. Zdobení bylo odvozeno od toho, jaké prostředky měli lidé k dispozici. Naprosto unikátní způsob zdobení můžeme nalézt u Lužických Srbů. Ti si svoji tradici uchovávají již stovky let. Nejvíce se jí věnují Lužičtí Srbové žijící ve východní části od Saska k Polsku. Vajíčka bývají například ozdobena voskem, obarvena a vosk odstraněn. Tento postup je podle potřeby několikrát opakován. Výsledkem je jedinečně zdobené velikonoční vejce, které nabízí rozličné barvy a vzory.

Velikonoční ohně
Velikonoční ohně mají za úkol pozdravit slunce. V dávných dobách měl tento zvyk zajistit plodnost a dobrou úrodu. Velikonoční ohně byly zapalovány jako jarní ohně, aby symbolicky opět na zemi přinesly plodnost a růst. Symbol velikonočních ohňů byl později využit při křesťanských oslavách velikonoc, kdy se světí velikonoční svíce a ta se pak vnáší do zšeřelého kostela. Toto světlo je pak symbolem Ježíše Krista a nového života, který přinesl na zemi. Lidé věřili, že zapálením velikonočních ohňů již končí zima. Zvyk zapalování velikonočních ohňů není v oblasti Krušných hor příliš rozšířen.